Není pochyb o tom, že vynalézáme stále lepší a lepší přístroje, které nám usnadňují denní život. Zatímco však většina lidí tento vývoj vítá, jsou i takoví, kteří z něj mají obavy. Jsou to především dělnické profese. Tito lidé mají strach, že jejich práci začnou vykonávat stroje, a oni tak přijdou o zaměstnání.
Faktem je, že je to v mnoha oborech velmi reální představa. Co si však neuvědomujeme je fakt, že tyto stroje budou potřebovat obsluhu a dohled. To znamená vytvoření nových pracovních příležitostí. Jistě, těchto mechaniků a kontrolorů nebude potřeba tolik, jako dříve dělníků, přesto to dává mnoha lidem možnost si práci udržet, pokud se rekvalifikují na práci s daným strojem. Nelze však také zastírat, že to možná bude nad síly mnoha z nich.
V nejčernějším scénáři tak najdeme mnoho lidí bez práce, kteří díky svému nízkému vzdělání nebudou schopni najít žádné zaměstnání. Budou tedy na sociálních dávkách, které jim bude muset platit stát. Co to udělá se státním rozpočtem, není třeba říkat.
Ovšem co takové profese, kde sice není potřeba vzdělání, avšak kde je přeci jen potřeba jemnější práce? Příkladem mohou být ruční výkopové práce Servis vířivých van. Jistě, ty může zastat stroj, koneckonců bagry a rypadla existují už dlouho. Přesto se však i zde spoléháme na lidi. Proč?
Jednoduše proto, že někdy je zkrátka lidská ruka potřeba. Člověk si všimne, že narazil například na kabel či kanalizaci, a vyhne se jí, případně udělá taková opatření, aby je nepoškodil. Toto prozatím žádný stroj nedokáže.
Avšak pravdou také je, že vývoj se nezastavuje. Kdo tak může říci, zda se časem neobjeví nějaký vynález, který bude schopen tyto překážky najít a poradit si s nimi právě tak, jako dělník, a možná i pečlivěji. Bude to znamenat konec této profese?
Možná, ale kde se jedny dveře zavírají, jiné se otvírají. To platí i zde. I tyto stroje budou potřebovat obsluhu. Není se tedy třeba příliš obávat. Práce pro člověka se najde vždycky.