Dřevěné zábradlí v interiéru
Bez pevného zábradlí nejsou schody bezpečné. Musí se dát o něj opřít, přitáhnout se, nebo se jen tak se přidržet v případě, že člověk na moment pozbude rovnováhu. Zábradlí zkrátka musí poskytovat jistotu. Jenže zábradlí bývá v interiéru a bývá tak na očích všech. Musí být tedy také zároveň na vysoké estetické úrovni. Vždyť dotváří celý dojem interiéru, tvoří jeho dominantní prvek.
Na výrobu interiérového zábradlí se používá mnoho různých materiálů. Může být vyrobeno ze železa, ze skla, nebo úplně klasicky ze dřeva. Všechny materiály mají své pro a proti. Některé vyžadují občasnou údržbu, jiné ne. Některé materiály se hodí skoro do všech interiérů, jiné však pozvednou interiér jen u klasického rodinného domu, který si na nic nehraje. Právě tímto materiálem je staré, dobré dřevo.
Dřevo, jako konstrukční materiál pro zábradlí má nesporné výhody. Mezi nimi je jednoduchá opracovatelnost, staletími prověřené spojování, krásný vzhled, který je vždy originální, a možnost přizpůsobení odstínu barvy pomocí jednoduchého moření.
Dřevo se dá opracovávat ručně i strojově. Použitím pil, brusek či soustruhů. Právě soustružením jednotlivých částí zábradlí lze docílit naprosto originálních tvarů, které mohou jen podtrhnout celkový ráz zábradlí.
Dřevo se dá namořit, nebo nalakovat. Moří se speciálními mořidly, voskuje se voskem, který zvýší jeho odolnost proti vlhkosti, pomocí speciálních epoxidových pryskyřic se dá ze dřeva udělat téměř nepoškoditelný materiál. Se dřevem se zkrátka dají dělat divy.
Dřevěné zábradlí je konstruováno většinou jako konstrukce sestávající ze sloupků a nosníků, které je vzájemně propojují. Mezera mezi takto vzniklými rámy mohou být vyplněn svislými, soustruženými sloupky, případně průběžně vedenými latěmi či kulatinou.
Dřevěné zábradlí má jedinou malou nevýhodu. Povrchovou úpravu je nutné čas od času oživit.