Cestujeme jinak. Stopem
Většina z nás určitě někdy stopovala, za účelem, že nám ujel autobus, nebo jsme se potřebovali dostat někam rychle a nebyla jiná možnost.
Stopování však není jen o nutnosti dostat se z místa A na místo B, dá se tak skvěle cestovat a objevovat svět.
Praví stopaři nestopují, protože nemají peníze, nebo potřebují rychle někam a ujel jim autobus, ale proto, aby něco zažili.
Jednou okusíte cestování stopem a už neodoláte, můžete jet s určitým cílem nebo bez cíle a nechat se jen tak vozit.
V české republice nebudete na stopa čekat déle než dvě hodinky, v jiných zemích je to kratší anebo i delší. Jsou i země, kde je stopování zákazné.
Dnes se dokonce pořádají závody ve stopování.
Je to jednoduché, stačí napsat na kus kartónu cílovou stanici, nebo „Kamkoliv“ postavit se k silnici, zvednou palec a čekat na první auto.
Pozor na místo kde stopujete, mělo by být přehledné a umožňovat řidiči včas zareagovat a zastavit na bezpečném místě. Nezapomeňte také na dostatečnou viditelnost vaší osoby.
Doporučuji stopovat s cedulkou a malým batohem, aby řidiči poznali, že se jedná o stopaře a ne nějakého opilce co vylez z hospody a ztratil kolo.
Někdo tvrdí, že je to nebezpečné a nikdy by stopem nejel. Osobně mám nastopováno několik set kilometrů jak u nás tak v zahraničí a vždy to byl skvělý zážitek.
Lidé nejsou tak zlí a svět tak špatný, jak se to na nás valí ze všech stran. Nabídnou jídlo, vodu, nocleh, nebo vám řeknou zajímavé věci o místech, kde projíždíte, nejednou se stane, že řidič sjede z trasy, jen aby vás zavezl na lepší místo. Sami budete překvapení, s jakou ochotou se lze ještě dnes setkat.
Někdy vám zastaví chlap s dodávkou nebo kamiónem, jindy křehká žena s luxusním autem. Stopujte všechno, jednou jsem se svezl prázdným autobusem.
Nebojte se, můžete stopovat i ve dvou nebo více lidech.